Americký akciový trh dosahuje jedno maximum za druhým a mnozí investoři se proto začínají obávat katastrofy. Hlavou jim víří otázka, zda není náhodou tato situace až příliš podobná atmosféře, která na trhu panovala před velkými krachy v minulosti.
Poslední dva roky přinesly investorům na akciovém trhu neuvěřitelné zisky. Hlavní americký akciový index S&P 500 vzrostl v roce 2023 o 24,2 % a následně v roce 2024 o dalších 23,3 %. Pro běžného člověka to znamená, že pokud na začátku roku 2023 investoval například 10 000 eur, dnes už má na kontě více než 15 000 eur.
Takový rychlý růst je však mimořádně nezvyklý a mnohým připomíná situaci před prasknutím velkých tržních bublin v minulosti.
Kdo táhne trh nahoru? Sedm technologických gigantů
Za většinu zisků akciových indexů je zodpovědná malá skupina sedmi technologických společností, kterým se na Wall Street začalo říkat „Sedm statečných“ (Magnificent Seven). Tyto firmy v posledních letech kompletně změnily náš každodenní život, od toho, jak nakupujeme, přes to, jak komunikujeme, až po to, jak pracujeme či trávíme volný čas. Patří mezi ně: Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, NVIDIA, Tesla a Meta Platforms.
Tyto společnosti mají obrovské technologické výhody a působí prakticky po celém světě. Jejich zisky jsou astronomické a zdá se, že jejich růstu nic nestojí v cestě. Je tu však jeden háček - historie nás učí, že i ty nejsilnější firmy mohou časem ztratit své vedoucí postavení.
Howard Marks, jeden z nejuznávanějších světových investorů a spoluzakladatel investiční společnosti Oaktree Capital Management, připomíná, že i ty nejúspěšnější firmy mohou být vytlačeny novými technologiemi nebo šikovnější konkurencí, jak informoval Financial Times.
Poučení z minulosti: Jak vznikaly a praskaly bubliny?
Abychom lépe pochopili současnou situaci, podívejme se na nejznámější bubliny v historii:
Tulipánová mánie (1630)
Možná to zní neuvěřitelně, ale první známá finanční bublina vznikla kvůli obyčejným květinám. V 17. století se v Nizozemsku tulipány staly symbolem bohatství a prestiže. Lidé za jedinou tulipánovou cibulku byli v té době ochotni zaplatit tolik, kolik stál luxusní dům v Amsterdamu. Když bublina praskla, tisíce lidí přišly o všechny své úspory.
Internetová bublina (1990)
Blíže k naší době je případ dot-com bubliny z konce 90. let. Tehdy každý věřil, že internet změní svět (což se nakonec i stalo). Investoři však v nadšení kupovali akcie jakékoliv firmy, která měla v názvu „dot com“ nebo něco, co se spojovalo s internetem. Mnoho firem nemělo žádné zisky, jen velké plány na papíře. Když bublina praskla, většina těchto společností zkrachovala a mnozí investoři tak přišli o všechny peníze.
Situace dnes
Současný stav na trzích vyvolává obavy ze tří hlavních důvodů:
Za prvé, na trzích vládne od konce roku 2022 až příliš velký optimismus. Investoři jakoby zapomněli na všechna možná rizika a vidí jen pozitiva. Všichni jsou naladěni na růst, jakoby žádná krize vůbec nepřipadala v úvahu.
Za druhé, všichni jsou až příliš nadšeni z umělé inteligence (AI). Podobně jako kdysi s internetem, i nyní všichni věří, že AI změní svět. Tento předpoklad může být správný, ale otázkou je, zda současné vysoké ceny akcií nejsou až přehnané.
Za třetí, mnozí si myslí, že sedm největších technologických firem nemůže nikdy ztratit své postavení. Historie však ukazuje, že i ty nejsilnější firmy mohou časem ztratit svou pozici na trhu a nahradí je nové inovativní projekty.
Na druhou stranu, situace dnes vypadá zdravěji než během klasických bublin v minulosti. Když se podíváme na to, kolik investoři platí za zisky firem (takzvaný P/E poměr), vidíme, že hodnota 23,6 je sice vysoká, ale není extrémní. Pro srovnání, během internetové bubliny dosahoval tento ukazatel hodnotu nad 40.
Jak by se měli investoři v této náročné situaci zachovat
V takové situaci je nejdůležitější zachovat chladnou hlavu a držet se základních investičních pravidel:
- Nedávat všechna vejce do jednoho košíku. I když technologické firmy v současnosti vypadají být neporazitelné, je riskantní vsadit vše jen na ně. Je mnohem lepší rozdělit investice mezi různé typy aktiv a vytvořit si tak polštář pro případ pádu.
- Myslet na zadní vrátka. Právě v časech, kdy se zdá, že akcie mohou růst donekonečna, je dobré myslet na ochranu majetku. Investiční zlato se historicky osvědčilo jako výborná pojistka proti turbulencím na finančních trzích. Na rozdíl od akcií si zlato drží svou hodnotu právě během krizí a proto je v portfoliu každého investora nenahraditelným aktivem.
- Investovat postupně. Místo investování všech peněz najednou je lepší investovat pravidelně menší částky. Tento přístup pomáhá snížit riziko toho, že nakoupíme právě ve chvíli, kdy jsou ceny nejvyšší. Časování vstupu do trhu je velmi náročné a proto pravidelné investice představují jednoduché a efektivní řešení.
- Připravit se na horší časy. Historie ukazuje, že po období velkých zisků často přicházejí období strmého poklesu. Je dobré mít část úspor v bezpečných investicích, které můžeme využít na nákup akcií, když jejich ceny výrazněji klesnou.
I když akciový trh vykazuje některé znaky bubliny, situace zatím není tak extrémní jako během známých bublin v minulosti.
Pro běžného investora je nejdůležitější nezapomenout na základní pravidlo - neinvestovat vše jen do jednoho typu investice, i když momentálně přináší nejvyšší zisky, diverzifikace portfolia může být základním klíčem k
Upozornění: Video nebo článek není finanční radou nebo doporučením. Je to náš názor na věci kolem nás. Náš názor na peníze, banky, zlato, akcie a jiné finanční témata je výsledkem dlouhodobého vzdělání a zkušenosti, ale nejsme nejmoudřejší na světě a neznáme budoucnost. Proto prosíme použijte při každé informaci nebo názoru, které získáte z médii, zdravý selský rozum a zvažte, zda jsou tyto informace vhodné pro vás. Pokud si nejste jisti, poraďte se s více odborníky z různých oblastí financí, stejně jsou naši zaměstnanci v pro poradenství k dispozici pro vás.
Každé investování nebo nákup investičního zlata a stříbra je rizikové a ceny zlata a stříbra mohou i klesat. I když nákup investičního zlata a stříbra by neměla být v prvním řadě investice za účelem zisku.